Optické digitální

Optický kabel je druh kabelu, u něhož je nosičem přenášených dat světelná vlna. Proto se tomuto druhu kabelu také říká světlovod. Pro konstrukci hlavní žíly se obvykle používá sklo nebo plast s velmi dobrými optickými vlastnostmi – na rozdíl od většiny v současnosti používaných kabelů, u nichž je nosičem dat elektrický impuls a jádro je nejčastěji vyrobeno z materiálu, který vede proud. Světlovod se vyrábí především z dielektrických vláken, kterými jsou velkou rychlostí přenášeny informace ve formě složené světelné vlny (světelného paprsku). Data přenášená tímto způsobem dorazí do cíle v nezměněné formě, proto je teoreticky takový druh přenosu informací zcela bezeztrátový.

Použití optických kabelů zaručuje úplnou odolnost přenášeného signálu vůči zkreslení způsobenému atmosférickými podmínkami a působením sousedících elektrických zařízení (generují elektromagnetické rušení) a nízký útlum přenosu. Kvalitu signálu také neovlivňuje vzdálenost – dobrý optický kabel si zachovává neměnné vlastnosti i při mnohonásobně větších vzdálenostech mezi začátkem a koncem kabelu. Další předností optického kabelu je, že nevytváří elektromagnetické vlivy na zařízení v blízkosti a že v kabelu nevzniká rozdíl potenciálů.